Rušení oborů znamená rušení škol

Středa, 2. listopad, 2011

V Libereckém deníku byl zveřejněn článek Stanislava Pěničky, předsedy Výboru pro výchovu, vzdělávání,zaměstnanost a sport LK,  k problematice rušení oborů na středních školách:

Rušení oborů znamená rušení škol

 

Když před prázdninami Zastupitelstvo Libereckého kraje neodsouhlasilo zrušení řady středních škol podle návrhu náměstka hejtmana Radka Cikla, a to i hlasy vládnoucích sociálních demokratů, zdálo se, že zvítězil zdravý rozum. O to větší překvapení čekalo studenty i rodiče na konci prázdnin, kdy se Rada Libereckého kraje rozhodla toto usnesení obejít. Gymnázium U Balvanu v Jablonci nad Nisou sice nezrušila přímo, to může jen zastupitelstvo, ale zrušením oboru 79-41-K/81 si k tomu otevřela cestu. V praxi se totiž nejedná pouze o změnu oboru, ale o budoucí sloučení nebo dokonce o zrušení celého gymnázia.

 

Tímto svérázným způsobem dala Rada LK najevo, co si máme představit pod ČSSD halasně propagovanou nutností prodiskutovat zásadní změny, které přesahují jedno volební období. Aspoň v parlamentu to poslanci ČSSD požadují vždy, když vláda něco navrhne. Pro kraje, kde vládne sama ČSSD, to ale zřejmě neplatí.

 

Svým prapodivným právním výkladem by Rada LK mohla rušit na vybraných typech škol obor po oboru, až by došlo k úplnému zrušení celé školy. Zbytek takového subjektu by pak byl ekonomicky neudržitelný. Každá škola se totiž skládá z několika oborů, některé jen z jednoho nebo dvou, a tak by Rada LK mohla vesele rušit jednu školu za druhou bez projednání v Zastupitelstvu LK.

 

Výše zmíněné rozhodnutí Rady naprosto pomíjí fakt, že by měla být zveřejněna představa úředníků odboru školství a Rady LK o budoucnosti jmenovaného gymnázia. Budu fabulovat, ale asi nebudu daleko od pravdy. Za dva roky dojde ke sloučení obou jabloneckých gymnázií a konečný stav v Jablonci nad Nisou bude jedno osmileté, dvě čtyřletá a jedno sportovní gymnázium. Vše se odehraje bez účasti zastupitelů LK, nebude brán ohled na protesty místní samosprávy a názory laické i odborné veřejnosti. Je až s podivem, proč na jistě nutnou optimalizaci středního školství má doplácet jen druhé největší město Libereckého kraje, a s jakou zarputilostí je toto tažení prosazováno. Vkrádá se otázka, jestli důvodem není fakt, že jabloneckou radnici vede ODS. Možných řešení je totiž daleko více.

 

Osobně se domnívám, že řešení útlumů škol a jejich jednotlivých oborů jen na základě limitu finančních prostředků na studenta je krátkozraké. Optimalizace škol se tak přizpůsobuje pouze momentálnímu menšímu počtu dětí. Optimalizovat síť škol jen s ohledem na klesající počty žáků jednoduše nestačí a v budoucnu se nám vymstí. Rušení humanitního vzdělání na úkor silné podpory škol, které produkují učně nebo středoškoláky technických oborů, jejichž uplatnění se neustále zhoršuje, je cestou, která postrádá koncepci a vyznačuje se absencí odborných sociologických studií. Nedávno na to poukázal například časopis Respekt, který oslovil firmy v našem kraji a těm nechybí učni, jak neustále dokola opakuje náměstek Cikl, ale vysokoškoláci. Já si na rozdíl od pana náměstka myslím, že náš kraj potřebuje nejen řemeslníky, ale také vysokoškolsky vzdělané pracovníky. Bez nich ustrneme a schopní a chytří odejdou jinam.

 

Optimalizace škol, která je dle argumentace autorů v našem kraji určována jen financemi na hlavu, fungovat s obtížemi může, ale jen dočasně. V odborném školství žádné zásadní změny neprobíhají, kromě několika čestných výjimek. Není přece možné, aby kraj na jedné straně omezoval počty jednotlivých oborů a na druhé straně současně jejich počty navyšoval. Redukce oborů na našich učilištích a SOŠ je nutná, ale nové nabídky by měly reflektovat trhem práce požadované odborné disciplíny. Není možné arogantními usneseními a násilím nahánět žáky základních škol do nechtěných odvětví, navíc bez perspektivy kvalitního pracovního uplatnění.

 

Optimalizace se také nesmí stát bičem na zapálené a renomované ředitele škol, kteří jsou pod optimalizačními hesly vystaveny neúměrnému tlaku jak úředníků, tak i politiků. Kvalita vzdělání je totiž dána mimo jiné i atmosférou školy, ve které studenti studují. Při optimalizaci nemůže jít jen o peníze. Doufám, že nové financování škol nebude přihlížet pouze na počty žáků a rozloučí se tak s koncepcí roku 1996, kdy kulminovala populační vlna.

 

Současné vedení kraje má mandát ještě na několik měsíců. My všichni bychom si měli ohlídat, aby rozhodnutí Rady LK nebyla pro náš kraj fatální. První šancí je třeba projednávání rozpočtu na příští rok, zejména kapitoly, týkající se školství.

 

                                                                                  Mgr. Stanislav Pěnička

                                                                       předseda Výboru pro výchovu, vzdělávání,                                                                                           zaměstnanost a sport LK